Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie

17. 1. 2013

 

Historie Francie sahá až před 1,8 miliony let, kdy její území obývali první lidé. V 6. století před naším letopočtem na toto území přichází Keltové. V dalších letech splynuli s římskou říší a vytvářejí provincii Galie. Během období stěhování národů se zdejší obyvatelstvo smísilo s Germány, kteří tu po pádu římské říše vytvořili své vlastní státy. Jelikož byl římský vliv velmi silný, hlavním jazykem v této oblasti byla latina. 

Frankové byli nejsilnější germánský kmen a tak si postupně podmanili celé území. V tomto období je území nazýváno Franská říše. K jejímu největšímu roznachu došlo za vlády Karla Velikého. Avšak roku 843 se říše rozpadá. Z její západní části se postupně začala formovat budoucí Francie. Vlády se ujali potomci Karla Velikého. Roku 987 nastupuje na trůn dinastie Kapetovců, která vládne až do vzniku francouzské republiky. Roku 1453 skončila Stoletá válka s odvěkým nepřítelem Anglií. Pro Francii to byl vítězný konec a stává se tak evropskou velmocí.

 Největšího vrcholu Francie dosáhla za vlády Ludvíka XIV. Bohužel ke konci jeho vlády se velmoc potýká s finančími problémy. Nespokojenost lidu vyústí ve Velkou francouzskou revoluci.Časně ráno dne 14. července 1789 napadli Pařížané vězení Bastillu a po pěti hodinách ji také dobyli. Tak začala Velká francouzská revoluce, která vede k nastolení První francouzské republiky roku 1792. V situaci všeobecné nestability se v roce 1799 chopil moci bývalý dělostřelec Napoleon Bonaparte. Ten proměnil republiku v císařství, ale její myšlenky zachoval a šířil po celé Evropě. Série válečných konfliktů, zvaných Napoleonské války, se odehrává mezi lety 1802 až 1815. Napoleon je v nich definitivně poražen 18.června 1815 v bitvě u Waterloo. Po Napoleonově vypuzení z Francie v roce 1814 Spojenci (Rakouské císařství, Prusko, Rusko a Spojené království) dosadili na prázdný francouzský trůn Ludvíka XVIII. s cílem obnovit starou monarchii. Následující éra je nazývána Restaurací (obnovou) Bourbonů, a je charakteristická ostrými reakcemi konzervativců a obnovením moci římskokatolické církve ve Francii.

Napětí mezi státy v Evropě vedlo k první i druhé světové válce — ačkoli z obou Francie vyšla vítězně, začala během 20. století postupně ztrácet své velmocenské postavení. Po druhé světové válce vznikla Čtvrtá republika a v roce 1958 byla nastolena současná Pátá republika v čele s generálem Charlesem de Gaullem. V průběhu 2. poloviny 20. století se Francie smířila s Německem a ve spojení s ním usiluje o politickou a ekonomickou integraci Evropy.